Tento příspěvek je osobním svědectvím o tom, jak moje víra nakonec překonala mé pochybnosti a změnila můj milostný život.

Červík

Už od mládí mi v mozku hlodá červík. Nevím, kde se vzal, nevím, proč tak dlouho přetrvával, vím jen, že tam byl, a trvalo mi roky, než jsem si uvědomil, jak moc je to lhář a jak ničivě ovlivňuje můj život. Ten červ se plazil celý den a měl pro mě důležité poselství: 

Nejste dost dobří.

Mám pocit, že jsem ve svém životě ušel dlouhou cestu - jsem ženatý, mám dobrou práci, mám ročního chlapečka - ale čas od času se mi tenhle červík vrátí do myšlenek, zejména když čelím těžkým situacím a beznadějným vyhlídkám. Vloudil se mi červotočem do podvědomí a plně se vžil do mé psychiky A zdá se, že žádná modlitba, sbližování se s Bohem, pevné vztahy kolem mě, terapie (hodiny a hodiny!) tuto nákazu mysli úplně nevytlačily.

Seznamka

Takže by nemělo být překvapením, že jsem se potýkala s randěním. Jak jsem mohl najít lásku, když jsem vždycky předpokládal, že o mě žádná žena nebude mít zájem? A i když ano, můj červík se jen vrtěl a říkal něco jako "tak to s ní musí být něco v nepořádku", nebo ještě hůř, "ona tě prostě ještě nepoznala pravého". S ní ale nebylo něco v nepořádku (no, alespoň ne víc než s kýmkoli jiným), ale se mnou rozhodně něco v nepořádku bylo. A nikdy jsem nedokázal přijít na to, co přesně to bylo.

Takže jsem po většinu svého dospělého života sabotoval své možnosti navázat vztah. Nakonec jsem ve svých 29 letech souhlasila, že s někým budu chodit. Bylo to však na dálku a chaotické a moc jsme si nerozuměli, takže se nakonec rozešla. To mě mrzelo, protože navzdory tomu, jak nešťastně jsem se cítil, jsem nemohl být ten, kdo to ukončí, protože ten červ, nyní plně učiněný král s červivou korunou na své hloupé hlavičce, mi řekl: "nikoho jiného si nenajdeš" a "ona je to nejlepší, co můžeš udělat", a proto rozchod s ní nepřipadal v úvahu. Ale když to nakonec udělala, i když to moje ego dostalo zásah, cítil jsem se v pohodě, protože jsem věděl, že ten vztah nefunguje.

Transformace

Když mi bylo 32 let, tak jsem potkal jsem dívku na SALT. Tato žena je celá - chytrá, krásná, autentická, miluje Ježíše, politicky a morálně se mnou souzní - všech devět metrů. Doslova jsem si nemohl vysnít někoho lepšího.

A přesto mi po celou dobu, co jsem s ní chodil, ten červík vzadu v mé mysli pořád vyskakoval, upozorňoval na její chyby a ukazoval mi, proč není vhodná pro manželství. Kvůli tomu jsem o ni ztratil zájem a pokaždé, když jsme si vyšli, chtěl jsem, aby šla domů dřív. Přesvědčil jsem sám sebe, že mezi námi není žádná jiskra (i když naše škádlení je neuvěřitelné a rád s ní trávím čas). Naštěstí jsem si v tu chvíli uvědomoval své chyby a ona měla trpělivost to se mnou vydržet. Teď jsem do ní naprosto bezhlavě zamilovaný, ale stejně si občas říkám, že "se mnou neměla zůstávat, protože jí za to nestojím".

Boží příběh není úplný

Nepíšu to proto, abych vás deprimoval, ale abych vám snad dodal naděje a moudrost. Všichni chceme slyšet zázračné příběhy o tom, jak nás Bůh uzdravil zevnitř a změnil nás skrze moc Ducha svatého. I mně se tyto příběhy líbily a přál bych si, aby to byl i můj případ. Ale vzhledem k tomu, že se tak neděje, jsem si více než kdy jindy vědom toho, že jsem v boji s těmito myšlenkami ušel dlouhou cestu. A i když už mě netrápí tolik jako dřív, stále se vracejí znovu a znovu a já jsem se je prostě naučila zvládat nejlépe, jak umím, s podporou lidí, kteří mě mají rádi, a Ježíše, o kterém vím, že mě má rád.

A někdy to stačí.

Takže řeknu toto - ať už se potýkáte s jakýmkoli problémem, ať už jste se cítili v životě brzděni, ať už ve vás randění vyvolává jakékoli výzvy - není to beznadějné. Pokud někdo jako já dokáže najít lásku svého života a být (většinou) šťastní až do smrti, můžete i vy.